REVIZE HROMOSVODŮ
I hromosvod si zaslouží svou péči
LPS hromosvody – Jistě vás nepřekvapí, že pokud se o nějakou věc nestaráte dobře, tak se její stav zhoršuje a pokud v tomto konání pokračujete, tak se dočkáte jejího znehodnocení, zničení. A špatné zacházení nemusí nutně znamenat jen fyzické násilí nebo nesprávné používání, ale také zanedbání údržby jako takové. A dokonce, i když je údržba dokonalá, tak dříve či později jsou potřeba drobné opravy nebo vyměnění jednotlivých součástí celku.
S tím prostě počítat musíme. Takže vás jistě nepřekvapí, že i zdánlivě tak jednoduché zařízení, jako je hromosvod, musí být předmětem pravidelných revizí. Revize hromosvodů vám jsme schopni také zajistit my, a to se vší odbornou péčí, která je k tomu potřebná. Spolupracujeme totiž s dalšími odborníky, a ti jsou schopni poskytnout:
– Montáže hromosvodů –
– Demontáže hromosvodů –
– Opravy a nátěry před revizí –
– Kompletní servis –
– Vydání revizní zprávy –
– A další služby –
A působnost těchto služeb? Jistě vás potěší, že nám se meze v rámci České republiky nekladou, takže záleží jen na vás, kdy se nám ozvete. A ozývat se můžete skutečně z kteréhokoliv koutu celé České republiky! Svým zákazníkům se vždy snažíme maximálně vyjít vstříc, a tak se nám nebojte svěřit se vším, co byste od nás potřebovali. Spolehlivost, pečlivost, zručnost, kvalita a dobrá cena, to jsou přídomky, kterými byste nás mohli počastovat, kdybyste si nás již někdy zavolali. A tak častovat budete, protože těžko byste nalezli lepší nabídku a širší záběr prací, než jaký vám nabídneme my.
Podívejte se, co pro vás můžeme udělat a zamluvte si naše služby co nejdříve, protože čím dříve to uděláte, tím dříve bude váš hromosvod v dokonalém stavu! Asi nikdo nechce vyhlížet z okna bouřku, když ví, že nemá zajištěné své bezpečí a bezpečí svého majetku. Zavolejte nám a můžete být naprosto v klidu! Proto nás neváhejte kontaktovat a rádi Vám odpovíme.
Odkaz na vyjádření Technické inspekce České republiky
k problematice hromosvodů
Více zde
HISTORIE HROMOSVODU
Během prvotního výzkumu elektřiny pomocí leidenských láhví a jiných instrumentů si mnoho lidí myslelo, že krátké jiskry sdílejí s bleskem určitou podobnost. Benjamin Franklin zkoušel testovat tuto teorii použitím dlouhé tyče, která měla být vztyčena ve Filadelfii, ale během čekání na její dokončení, dostal nápad použít létající objekt – např. papírový drak.
Během následující bouřky v červnu roku 1752 spolu se svým synem jako asistentem vznesli draka do výšky. Na konec jeho lanka připevnili klíč a uvázali ho na kolík s hedvábnou nití. Časem si Franklin všimnul ztrátu vláken na lanku napínáním; pak dal svou ruku dost blízko ke klíči a jiskra přeskočila mezerou. Padající déšť namočil lanko a udělal ho vodivým.
Experimenty s bleskem jsou vždy extrémně rizikové a byly často smrtelné. Nejznámější oběť z mnohých imitátorů Franklina byl profesor Richman z Sankt Petersburgu (Rusko). Vytvořil podobnou sestavu jako Franklin a byl na zasedání Akademie věd, když uslyšel bouřku. Utíkal domů se svým rytcem na zachycení události pro potomstvo.
Franklin též vynalezl bleskosvod, pravděpodobně jako výsledek popsaného experimentu.
Vynález bleskosvodu
V roce 1752 se Benjamin Franklin rozhodl zjistit, jestli existuje souvislost mezi elektrickým proudem a bleskem. Provedl velmi nebezpečný pokus. Vzal papírového draka a připevnil ho ke kovové tyči. Potom přivázal konec provázku na klíč a vyšel do bouře. Když drak vyletěl do bouřkového mraku, uviděl jiskry a cítil náraz, jak elektřina z mraku prošla z draka po provázku ke klíči.
Potom Franklin vyrobil a vyzkoušel první bleskosvod. Dnes jsou všechny budovy vybaveny bleskosvody, které přitahují blesk lépe než budova samotná. Připojený vodič odvede elektrický proud bezpečně do země a zabrání tak poškození budovy.
Blesk je silný přírodní elektrostatický výboj produkovaný během bouřky. Bleskový elektrický výboj je provázen emisí světla. Elektřina procházející kanály výboje rychle zahřívá okolní vzduch, který díky expanzi produkuje charakteristický zvuk hromu.
Při úderu blesku dochází při napětí i několik miliard voltů k přenosu proudu až o hodnotě 100 000 ampérů
Rychlost blesku se blíží rychlosti světla a vzduch se při úderu ohřeje až na 30 000 °C. Někdy se výboj vydává několika drahami – jedná se o „rozvětvený blesk“. Blesky uvnitř jednoho mraku se nazývají „plošné“ a ze země je lze vidět jen jako světelné záblesky. Blesky mohou za bouřky v praxi nabývat velmi podivných tvarů i neobvyklých rozměrů, vždy záleží na konkrétních fyzikálních a klimatických podmínkách.
Prokop Diviš
15. června 1754 vztyčil Prokop Diviš svou „povětrnostní mašinu“. Na půdě své přímětické fary sestavil zemněný bleskosvod. Byla to soustava 400 kovových hrotů spojených s uzemněním, která měla odsávat elektřinu z oblak a snižovat tak nebezpečí vzniku blesku. Fungovala samozřejmě i jako bleskosvod. Americký vědec a státník Benjamin Franklin přišel již v roce 1749 s důkazem, že blesk je elektrické podstaty. Svůj tyčový uzemněný bleskosvod však postavil ve Filadelfii až v roce 1760, tedy šest let po Divišovi. Jednalo se o zařízení principiálně odlišné od vynálezu Václava Prokopa Diviše.
Pozorování konal V. P. Diviš při každé bouřce. Jejich výsledky zasílal do Prahy profesoru Sorinkinovi. Své závěry sepsal v rozsáhlém pojednání „Magia naturális“ (O podstatě atmosférické elektřiny), který dedikoval císařovně Marii Terezii. Princip svého vynálezu si Diviš ověřil dokonce i při návštěvě císařského dvora, kde pomocí hrotů ukrytých ve své paruce rušil experimenty dvorních fyziků.
Benjamin Franklin (17. ledna 1706 Governors Island u Bostonu – 17. dubna 1790. Philadelphia byl státník, diplomat, vydavatel, přírodovědec a spisovatel. Byl jedním ze zakladatelů americké demokratické kultury.
Benjamin Franklin hrál hlavní roli při založení Pennsylvánské univerzity.
O HROMOSVODECH OBECNĚ
Hromosvod (přesné pojmenování je řídce užívané slovo bleskosvod) je zařízení, které vytváří umělou, vodivou cestu k přijetí a svedení bleskového výboje.
Hromosvod se zřizuje zejména na objektech, kde by mohl výboj blesku:
ohrozit zdraví nebo životy osob (bytové domy, nemocnice, školy)
způsobit poruchu (elektrárny, plynárny, vodárny, nádraží)
způsobit hospodářské či kulturní škody (výrobní haly, muzea, archívy)
nebo na objektech, které sousedí s objekty významnými a v případě zásahu by je mohly ohrozit požárem.
Hromosvod má tři hlavní části – jímací vedení, svod(y) a uzemnění. Dle jímacího vedení rozdělujeme hromosvody na hřebenové a mřížové, svody na náhodné a strojené, uzemnění na náhodné, základové, obvodové nebo tyčové.
Dále hromosvody můžeme rozlišovat na klasické (franklinova typu – hřebenové, mřížové, tyčové, oddálené, stožárové, závěsové, klecové), nebo na aktivní (zařízení se včasnou emisí výboje, elektronický blok)
Materiály v Česku nejvíce používané na jímací vedení, svody a uzemnění jsou:
žárově zinkovaná ocel (železo a zinek)
měď
slitiny hliníku, např. dural (hliník, hořčík, křemík)
nerezová ocel
Uzemnění je vodivé spojení nějakého zařízení s podložím. Zřizuje se jako ochrana před úrazem elektřinou, pro ochranu před bleskem a přepětím, nebo pro správnou činnost elektrických zařízení.
Pro pracovní uzemnění kladného pólu ve stejnosměrných zařízeních se nemá používat náhodný základový zemnič.
Typ a hloubka uložení zemničů musí být takové, aby při vysychání půdy, ani jejím promrzání nezvyšovalo odpor uzemnění nad požadovanou hodnotu.