Revize hromosvodů

Revize hromosvodů

Revize hromosvodů

LPS hromosvody co to vlastně je a co to znamená ?
Soubor norem ČSN – Legislativní rámec – Hromosvod ( Ochrana před bleskem ) LPS
LPS ( lightning protection systém ) – kompletní systém používaný pro snížení hmotných škod způsobeným úderu blesku do stavby. Sestava jak z vnějšího,tak i z vnitřního systému ochrany před bleskem. Od 1.2.2009 je v ČR plně nahrazena ČSN 34 1390, od tohoto dne platí pro oblast ochrany před bleskem soubor harmonizovaných českých technických norem ČSN EN 62 305 ( od ledna 2012 ČSN EN 62 305 ed.2 )
Soubor norem ČSN EN 62 305 platí pro:
projektování,instalaci,revizi a údržbu systémů ochrany před bleskem LPS
návrh a realizaci ochranných opatření na zamezení zranění osob nebo zvířat dotykovým nebo krokovým napětím.
Všechny stávající stavby se mohou revidovat dle staré normy ČSN 34 1390, respektive podle normy platné v době instalace ochrany před bleskem, avšak dojde-li ke změnám na stavbě nebo na vnitřním zařízení ( rekonstrukce ), nebo změní-li se účel budovy, je nutno systém ochrany před bleskem LPS již upravit nebo instalovat dle nového souboru norem.
Změny proti předchozí normě
Soubor norem ČSN EN 62 305 zavádí ve srovnáním s předchozí normou ČSN 34 1390:
vyhodnocení potřeby ochrany před bleskem metodou ocenění rizika
rozdělení systémů ochrany staveb před bleskem do čtyř tříd, které odpovídají čtyřem hladinám ochrany před bleskem
zóny ochrany před bleskem metodu valící se koule pro návrh jímací soustavy
ochranu elektrických a elektronických systémů ve stavbách proti přímým účinkům bleskového proudu i proti účinkům magnetických polí vyvolaných bleskem pomocí pospojování, vedení tras, magnetických stínění a přepěťových ochranných zařízení.
Soubor norem ČSN EN 62 305 obsahuje 4 části:
Část 1:obecné principy, Část 2:řízení rizik, Část 3: hmotné škody na stavbách a nebezpečí života, Část 4:elektrické a elektronické systémy ve stavbách
1)Ochrana před bleskem se musí zřizovat na stavbách a zařízeních tam,kde by blesk mohl způsobit
a)ohrožení života nebo zdraví osob, zejména ve stavbě pro bydlení, stavbě s vnitřním shromažďovacím prostorem, stavbě pro obchod, zdravotnictví a školství, stavbě ubytovacích zařízení nebo stavbě pro větší počet zvířat,
b)poruchu s rozsáhlými důsledky na veřejných službách,zejména v elektrárně, plynárně, budově pro spojová zařízení a nádraží,
c)výbuch zejména ve výrobně a skladu výbušných a hořlavých hmot,kapalin a plynů,
d)škody na kulturním dědictví, popřípadě jiných hodnotách, zejména v obrazárně,knihovně, archivu,muzeu, budově, která je kulturní památkou,
e)přenesení požáru stavby na sousední stavby, které podle písmen a) až d) musí být před bleskem chráněny,
f)ohrožení stavby u které je zvýšené nebezpečí zásahu bleskem v důsledku jejího umístění na návrší nebo vyčnívá-li nad okolí, zejména u továrního komína, věže, rozhledny a vysílací věže
2)Pro stavby uvedené v odstavci 1 musí být proveden výpočet řízení rizika podle normových hodnot k výběru nejvhodnějších ochranných opatření stavby.
3)Pro uzemnění systému ochrany před bleskem se u staveb zřizuje přednostně základový hromosvod.
Z čeho se skládá hromosvod (LPS)
1)Vnější systém ochrany před bleskem se skládá z jímací soustavy, soustavy svodů a uzemňovací soustavy
2)Vnitřní systém ochrany před bleskem se skládá z ekvipotenciálního pospojování proti blesku nebo elektrické izolace vnějšího systému ochrany před bleskem LPS
Vnější LPS je určen k:
  1. a) zachycení úderu blesku do stavby ( jímací soustavou )
  2. b) svedení bleskového proudu bezpečně směrem do země ( použitím soustavy svodů )
  3. c) rozptýlení bleskového proudu v zemi ( použitím uzemňovací soustavy )
Vnitřní LPS zabraňuje nebezpečným jiskřením uvnitř staveb použitím ekvipotenciálního pospojování nebo dostatečné vzdálenosti ( z důvodu elektrické izolace ) mezi vnějšími součástmi LPS a jinými elektrickými vodivými součástmi uvnitř stavby.
Co je to Blesk nebo-li atmosférická elektřina ?
V bouřkovém oblaku stoupá a klesá vzduch vysokou rychlostí . Vodní kapičky a ledové krystalky jsou tím mocně vířeny z místa na místo, a tak dochází k vytváření elektrického náboje. Horní strana oblaku, kde se tvoří ledové krystalky, bude vždy silněji nabita pozitivním nábojem a spodní strana, kde je více vodních kapiček, negativním . Když je nábojový rozdíl dostatečně velký, dojde k výboji napětí – začne se blýskat. Blesk si často razí nejkratší cestu k zemi. Přitom však obchází největší odpory ve vzduchu. Proto nemá podobu rovné, ale klikaté čáry. Blesk ohřívá okolní vzduch až na teplotu cca 30 000 stupňů Celsia. Vlivem takového horka dochází k mimořádně rychlému rozpínání vzduchu. Když je blesk rychlejší než zvuk – říkáme, že prorazí zvukovou stěnu  – dojde k hlasitému třesku : hřmí. Blesk a hrom nastanou vždy ve stejnou dobu. Blesk vidíme dříve jen proto, že světlo šíří vyšší rychlostí než zvuk.
Leave a reply